Myslíte si, že teambuildingové aktivity jsou zbytečnost? Máte dojem, že vaši zaměstnanci tvoří perfektně fungující společenství a věříte, že tomu tak bude napořád? Omyl! Možná máte to štěstí, že vám ve firmě zatím všechno šlape. To ale neznamená, že nemohou přijít problémy – obzvlášť podaří-li se vám dosáhnout úspěchu v podnikání a budete jako firma expandovat.
Kam až to může zajít…
Je to možná trochu překvapivé, ale právě úspěch může být kamenem úrazu. Zatímco v počátcích firmy může zaměstnance pojit osobní přátelství a entuziasmus, s rozrůstáním podniku přicházejí rutina, konflikty, nezdravé soutěžení a – strach. Mimořádně dobrý pozorovatel, americký spisovatel Joseph Heller, to zachycuje ve svém románu Něco se stalo takto: “V podniku, kde pracuji, je pět lidí, kterých se bojím. Každý z těchto pěti se bojí dalších čtyř (nepočítaje v to strach vzájemný), to máme celkem dvacet, a každý z těchto dvaceti se bojí dalších šesti, což dělá úhrnem sto dvacet lidí, kteří nahánějí strach přinejmenším jednomu člověku. Každý z těchto sto dvaceti se bojí zbývajících sto devatenácti a všech stopětačtyřicet dohromady, což je celkový počet pracovníků, se bojí dvanácti lidí ve vedení, kteří pomáhali podnik založit a vybudovat a teď ho vlastní a řídí.” Opravdu to takhle chcete?
Strach má velké následky
Pokud to tedy doposud vypadá tak, že je všechno v pořádku, nic řešit nepotřebujete a na posílení kolektivu a jeho pracovního nasazení stačí tradiční předvánoční bilancování uplynulého roku a tučné prémie, vyberte jako teambuildingové aktivity hry, které zabrání tomu, aby se kolegové na různých pozicích začali jeden druhého navzájem obávat.
Kde se takový pocit vlastně zrodí? Kolega pro kolegu představuje hrozbu ve smyslu konkurenta, který bude povýšen na jeho úkor, nebo donašeče, který o skutečných či vymyšlených chybách a problémech bude informovat nadřízeného. A zaměstnanci postavení v hierarchii výš mají respekt u každého, neboť oni rozhodují o odměnách nebo případném vyhazovu.
V první fázi budování týmu je tedy vhodné vybrat něco, co formou hry nebo jiné zábavy prolomí ledy a vytvoří pouta, aby se každý cítil jako nepostradatelná součást fungujícího stroje Veledůležitá je úloha vedoucích pracovníků, musí si vydobýt respekt zdravý a zasloužený, a proto rozhodně nesmí při teambuildingu stát stranou.
Lidé na prvním místě
Není asi náhodou, že uvedený literární text popisuje situaci v 60. letech, což je zhruba stejná doba, kdy američtí psychologové položili základy své teorie skupinové práce. V té době se už poněkud přežil koncept úspěšného individualismu, který se vypracuje nejen díky píli, vytrvalosti, štěstí, ale také notné dávce sobectví, bezohlednosti a schopnosti jít v práci přes mrtvoly. Teambuilding je vlastně takový pokus o vybudování kapitalismu s lidskou tváří, který přes nutného zaměření na zisk a výkon nezapomíná na základní lidské potřeby – pocit sounáležitosti ke společenství do něhož patřím.
Klidně nenápadně
Teambuildingová opatření jsou vhodná jako doprovodný program oslav či seminářů. Nějaká zábavná hra v rámci večírku nebo v pauzách na seminářích či konferencích, kdy si každý potřebuje vyčistit hlavu mezi vstupy, je rozumně využitý společný čas (v práci nedostatkové zboží) a první krok k serioznímu budování týmu.
Podle ohlasů zúčastněných může zaměstnavatel s pomocí profesionální agentury snadno rozpoznat, které cíle teambuildingu budou jeho prioritami (vzájemné poznávání, posílení pozitivních vztahů. zvýšení výkonnosti, řešení krizových situací) a jakým směrem se dále bude při práci se svými podřízenými ubírat.
Věříte v úspěch solitéra s ostrými lokty?
