První krok pro přijetí erotických služeb je odhodit stud. Jinak dopadnete jako Pierre Richard ve francouzském snímku Jsem nesmělý, ale léčím se. Sice jde o film z roku 1978, ale jeho nesmělost na jedné straně a odvaha získat ženu svých snů na straně druhé (což ho přivádí do celé řady naprosto bizarních situací) mě baví už desítky let. Docela bych stál o to, aby někdo natočil pokračování, kde by nešlo ani tak o navázání známosti, ale o skutečnou možnost poskytnutí erotických služeb.
Nicméně žerty a filmové vzpomínky stranou. Byli jste někdy v hampejzu? Já ano, jen jsem o tom nevěděl. Při jedné tradiční pařbě, která je vlastně vzpomínkovou akcí na kamaráda, který nás už opustil, jsme to táhli hluboko do noci. Já, neznajíc místní poměry, jsem začal prohlašovat, že „tady v okolí už nám nikde nenalejou“.
Jenže hoši byli znalci a zatáhli mě do podniku, který na první pohled vypadal jako normální bar, jen tu a tam se tam zjevila kráska v ultra krátké minisukni a evidentně se předváděla. „Má nebo nemá kalhotky?“ řešili jsme to potichu a snažili se nenápadně nakouknout pod lem sukýnky. Nezjistili jsme to. Občas se s nějakým chlapíkem dala do řeči a spolu zmizeli po schodech někam dolů. Tehdy jsem netušil, že tam jsou samostatné pokoje. Nikdy jsme se později do onoho podniku nevrátili, možná to bylo tím, že byť tradici dodržujeme, už to netáhneme tak hluboko přes půlnoc.
Zvenku jsem viděl proslavenou amsterodamskou čtvrť červených luceren, viděl jsem, opět jen zvenku, hampejz v diplomatické čtvrti v bangladéšské Dháce a několikrát mě odchytila šlapka s nabídkou erotických služeb v severočeském Mostě. Docela zajímavý zážitek bylo sledování nabídky erotických služeb gigolů na Srí Lance. I ženy mají své potřeby a myslím, že je fér jim je dopřát. V sexu jsme si všichni rovni a tamní chlapi byli fakt nádherní. Urostlí, pohlední, svalnatí. Prostě krásní. A to říkám jako heterosexuální muž. Je samozřejmě jasné, že ceny na privátu budou někde jinde než na ulici a má to logiku. Erotické služby v klidu domácnosti, v intimní atmosféře a s možností hygieny je něco úplně jiného, než jít o několik levelů níž.
Já vím, že rodina je základ státu, ale pokud máme společné geny a předky s opicemi a lidoopy, tak je jasné, že promiskuita je nám vrozená. Je přirozená. Tím neobhajuji nevěru, mluvím o biologických zákonitostech. Některé opičky, jako například šimpanzi bonobo řeší sexem téměř všechno. Je u nich známý přátelský sex, tedy to, čemu my lidí říkáme přátelství s výhodami, sex za účelem plození mláďat, sex usmiřovací a dokonce i sex jako hra. Bonobové jsou nejpromiskuitnější zvířata o kterých jsem kdy slyšel. Musím říct, že jsou mi tím i docela sympatičtí. Řešit spory sexem je mnohem lepší než řešit je klackem.
Usmiřovací sex je vůbec kapitola sama o sobě. O tom nemusíme mluvit jen pokud jde o šimpanze, neboť i nás vlastní druh s ním má obrovské zkušenosti. Vědci tvrdí, že během usmiřovacího sexu se v mozku vyplaví hormony štěstí, které partnery naladí na stejnou vlny. Bohužel nevydrží mozek obluzovat dlouho, takže pokud důvod předchozí hádky nepominul, tak se „italská domácnost“ vrátí. Tak jako my říkáme rozhádané rodině „italská domácnost“ a něčemu komplikovanému, že je to pro nás španělská vesnice, tak Poláci o něčem podobně složitém říkají, že je to komplikované jak český film.
Každý národ má evidentně klišé o těch druhých, ale sex je mluvou všech. Jinak by erotické služby pro Evropany i Američany nemohly v tak rozsáhlé míře fungovat třeba v thajském Bangkoku. I když musím říct, že vystřelování pingpongových míčků z vulvy mi moc erotické nepřipadá.
