Opusťme pro tuto chvíli logickou dedukci, že v erotický privát se mění každé obydlí, kde se odehrává sex v soukromí. To by totiž znamenalo, že je to vlastně každý byt do kterého si někoho pozvete na rande s erotickým koncem. Zůstaňme u těch erotických privátů, v nichž to sice sexem končí, ale celoživotní vztah v nich většinou nezačíná. Mám neteř, o které bych vám dneska chtěl vyprávět.
Třicetiletá půvabná dáma (jako vzorný strýc musím její půvab zdůraznit), které se to v poslední době všechno sesypalo. Neshody v práci, kde se to nově po covidu začalo ubírat trochu jinam než dříve, což se jí ani trochu nelíbilo; k tomu přítel, který už také začal nabírat myšlenkově jiný směr. Neříkám a nehodnotím, zdali horší nebo lepší, ale prostě u nich začalo docházet k vzájemnému odcizení, které se krok za krokem, byť nenápadně, zesilovalo. „Přemýšlela jsem co s tím. Náš erotický život usíná až odumírá,“ svěřila se mi neteř nedávno. O chvíli později dodala, že by si klidně zkusila nějaký erotický privát.
Jako strejdu mě to zaskočilo, jako člověka potěšilo. Už je dlouho dospělá; ví co chce, pracuje na tom a pokud se s Vaškem rozejde tak proč ne. A k rozchodu to evidentně spěje. Jenže pak z ní „vylezlo“, že by tam chtěla pozvat i jeho, jako jeden z možných způsobů záchrany vztahu. K tomu jsem se svou nulovou zkušeností podobné záchrany neměl co říci. Snad jen „jsi velká a víš co děláš. Jsi zodpovědná jen sobě a životní rozhodnutí budou mít dopad jen a jen na tebe.“ Což je pravda, neboť žádné děti nejsou ani v kuchyni, ani „na cestě“.
Osobně mám k erotickým privátům nečekaně rozporuplný postoj. Na jednu stranu mě to láká. Nové dívky, nové zážitky a bezesporu i nové sexuální zkušenosti. Na druhou stranu mám doma své jisté, má partnerka je skvělá a i když by se o podobném dobrodružství nemusela dozvědět, nebylo by to fér. A jedno z pravidel, kterým jsem se během života naučil důvěřovat, zní: nechceš-li, aby se to někdo dozvěděl, nedělej to! Být volný, asi bych byl i svolný. Byly v mládí doby, kdy jsem volný byl. Víc nebudu ani naznačovat.
Přiznám se, že jsem projel kus světa a tou nejčastěji navštěvovanou částí je jihovýchodní Asie. Když jsem se jednou rozešel s přítelkyní (bývalou), tak mě kolega z práce lákal do hampejzu „na Asiatky“. „Proč si myslíš, že zrovna já a Asiatky,“ ptal jsem se s údivem, protože mnohokrát jsme plkali na téma, že holky z Čech a Moravy nemají ve světě konkurenci. „Ty přece pořád jezdíš do Asie,“ odpověděl mi s údivem a přesvědčením, že tam jezdím za erotickými zážitky a dobrodružstvím.
Za dobrodružstvím ano, ale to spočívá v pobytu v pralese a v poznávání místní přírody. Hledám spíše hady a mnohonožky, než vlnící se ňadra a kypré zadnice. Stejně si myslím, že mi to nevěří. Problém bude v tom, že jsem mu popisoval erotické strip show v Bangkoku, které jsem se jednou zúčastnil a evidentně to bylo to jediné, co mu v paměti uvízlo.
Pro mě nejsilnější zážitek představovalo 15 suchozemských pijavic, které mi kamarád sundával z těla. I tuhle krvavou historku jsem popisoval, ale bangkokská erotika ji evidentně přebila. Přitom co se emocí týče, tak pijavice jasně zvítězily. Byť vím, že jde o tvory, kteří nepřenáší žádné choroby a tedy v podstatě nejsou nebezpeční, ba naopak. Pijavice se používaly k léčbě pouštění žilou a opravdu je nemám rád. Když pijí, tak pustí do těla látku zabraňující srážení krve. Prostě proto, aby se jim neucpala maličká sosací dírka, kterou si vykously. Nebolí to. Jenže když je sundáte nebo po hostině samy odpadnou, dírka se neucpe. Následně z vás pořád malounko, ale dlouhodobě crčí krev. Tenkrát jsem měl na sobě 15 malých „kousanců“, ale vypadal jsem jako jako kdybych utekl z pitevního stolu.
Kdybych zůstal v nějakém erotickém privátu, tak se mi to nestalo.
